Slavnost všech svatých a prvních slibů
V první listopadový den si církev připomíná slavnost všech svatých – tedy nejen těch, kteří byli za svaté oficiálně prohlášeni, ale všech, kteří dosáhli cíle v nebeské slávě, ze všech časů a národů, každého věku. Tato slavnost nás každoročně chce povzbudit, abychom stále více vrůstali do velikého tajemství – Božího plánu svatosti pro každého člověka.
Nám, sestrám Ježíšovým, předkládá tento den ještě jednu vzpomínku. V roce 1957 začínal zakladatel naší Společnosti P. Robert Kunert SJ tajně svůj řeholní život v Tovaryšstvu Ježíšovu. Řeholní život je zvláštní cestou ke svatosti, která není ničím jiným než hlubokou důvěrností s Kristem v jeho věrném následování, v němž máme celý život růst. Před dvěma lety se v tento den vydala na cestu řeholního života v naší Společnosti Barbora Šebestová. O letošní slavnosti Všech svatých se završil její dvouletý noviciát a nastal čas, kdy mohla složit svoje první sliby.
Ke mši sv. v kostele sv. Anny v Olomouci, kterou pro nás slavil Mons. Ladislav Švirák, se sjely v hojném počtu sestry ze všech našich komunit. Společně jsme tak měly možnost žasnout nad tím, co Pán v životě naší nové spolusestry za poslední dva roky vykonal. O. Ladislav nám v homilii připomenul, že jakkoliv je zasvěcení velikou věcí, vždycky stojí na tom, že se Bůh jako první v Kristu zasvětil každé z nás. Z této bezpodmínečné lásky je potřeba stále vycházet, nelekat se vlastních selhání, a za každých okolností jít dál.
Po složení slibů obdržela novicka stříbrný náprsní kříž, který je viditelným znamením jejího zasvěcení a příslušnosti ke Společnosti, a svíci, jež ji má povzbuzovat, aby Krista, Světlo světa, přinášela všude tam, kam přichází.
A protože byl zároveň první pátek, den zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci Páně, zakončili jsme slavnostní liturgii adorací s litaniemi a svátostným požehnáním. Téměř hmatatelně jsme zakoušely, že středem společenství i celé slavnosti byl sám Pán.
U společného oběda jsme měly prostor se setkat ve sdílení mezi sebou navzájem a vyjádřit svá blahopřání sr. Barboře. Z její radosti jsme se všechny upřímně těšily. Přítomnost všech rakouských sester byla vzácnou pozorností nejen pro nejmladší sestru, ale i obdarováním pro každou z nás. Deo gratias za všechny milosti tohoto dne!